V roce 1966 bylo na letoun Su-7BM namontováno pokusné křídlo s měnitelnou geometrií aby se ukázalo, že takto vzniklý letoun má výrazně lepší vlastnosti. Sériové provedení bylo vyráběno pod označením Su-17, pro export jako Su-22. Varianta M4 je posledním provedením, vzniklým v roce 1980. Do tehdejšího Českoslovenka byly letouny Su-22M4 dodávány od roku 1984 a sloužily až do roku 2002. Krabička s kresbou letounu v maďarských barvách obsahuje nemnoho dílů, opatřených negativní, avšak nepříliš jemnou, málo podrobnou a ne moc přesnou paneláží. Drobné díly, jako např. podvozky a překryt kabiny se zdají dostatečně jemné a podrobné. Kokpit obsahuje pouze sedačku, vše ostatní je třeba víceméně dodělat, avšak pokud zůstane kabina uzavřená, stejně mnoho vidět nebude.
Obtisky nabízí jednu variantu pro stroj maďarského letectva. Chtěl jsem postavit M4 československého letectva, stavebnice ale představuje jednu z ranějších variant - asi M3. Takže jsem rozšířil hřbet trupu za kabinou, doplnil sací hrdlo u kořene SOP a výmetnice klamných cílů po obou stranách trupu, rovněž jsem doplnil sací hrdla na zádi trupu. Také jsem přesunul podvozkové šachty hlavního podvozku hlouběji do křídla - ve stavebnici jsou příliš blízko k náběžné hraně. Kryty příďového podvozku jsou ze stavebnice, kryty hlavního podvozku jsou nově vytvořené z plastové destičky. Podvozkové nohy bylo třeba drobně poupravit, zejména pokud se týká táhel.
Na křídlech je třeba opravit umístění a tvar aerodynamických plůtků. Na horní ploše jsem je kompletně odstranil a nainstaloval nové z plastových destiček. Posledním přepracovaným dílem jsou trubice na přídi, kompletně zhotovené znovu podle fotografií. Československé a později české vojenské letectvo provozovalo Su-22 v kamufláži sestávající ze dvou odstínů zelené, hnědé a pískové na horních a modrošedé na spodních plochách. Barvy jsem namíchal z odstínů Humbrol: zelená 30 jako tmavší, s přídavkem žluté jako světlejší, písková 63 a hnědá jako směs černé 33 a hnědé 133. Na spodní plochy směs šedé 147 s přídavkem modré 14.
Na to přišel lesklý lak ModelMaster a obtisky. V roce 1990 letoun 4006 ještě nenesl emblémy, číslo stroje a označení základny na SOP. Čísla jsou z archu číslic USAF od TallyHo! - číslice by mohly být štíhlejší, znaky jsou z archu čs. výsostných znaků od Extratechu. Zamýšlel jsem použít otisky v měřítku 1:144 od Mark.I Decals, ale z mě neznámých důvodů není v balení znaků s bílým lemem 6 kusů stejného průměru a to i přes to, že jsou obsaženy dva aršíky. Výstražný trojúhelník na vstupu vzduchu k motoru je z obtisků přiložených ke stavebnici. Trošku dost práce na tak malý model, ale výsledek podle mne stojí za to.